Scientologická církev v Německu

Vlajka - Německo


Německé soudy uznaly scientologii jako bona fide* náboženství ve více než 40 případech. Dne 12. prosince 2003 uznal Správní odvolací soud v Bádensku-Württembersku Scientologickou církev ve Stuttgartu za náboženskou organizaci, spadající pod ochranu německé Ústavy. Správní odvolací soud zároveň neshledal žádné důkazy, který by potvrdily tvrzení vlády o komerčních aktivitách.

Soud rozhodl, že „na základě posledních vědeckých šetření ohledně cílů Scientologické organizace nebyly nalezeny žádné hmatatelné náznaky, které by podpořily tvrzení, že učení zakladatele scientologie L. Rona Hubbarda je používáno jako zástěrka pro komerční aktivity“.

Tento soudní případ je mezinárodně uznáván jako přední vzorový spor ohledně náboženství. V únoru roku 2005 vynesli lordi - členové Nejvyššího odvolacího soudu v Anglii rozhodnutí na návrh jedné strany v případu Ministr školství a zaměstnanosti a další (žalovaní) versus Williamson (odvolatel) a další. V něm soud odkazoval na rozhodnutí australského Vrchního soudu ohledně Scientologie jako na „osvětlující“ případ týkající se definice náboženství, přičemž poznamenal, že „trend úřední moci (což ve věku zvyšujícího se podílu multikulturních společností a respektování lidských práv není překvapivé) směřuje k „novějšímu, rozsáhlejšímu výkladu“ náboženství (soudci Wilson a Deane, případ Církve nové víry [což je případ Scientologické církve], strana 174, komentář k podobnému trendu v právním řádu Spojených států amerických)“.

Obdobně vydal již v listopadu 1997 německý Nejvyšší federální správní soud mezní rozhodnutí o tom, že scientologické služby jsou svou povahou duchovní služby a nemají komerční základ. Výše zmíněný spor nastal poté, co se Bádensko-Württembersko pokusilo zrušit registraci scientologické misi, jelikož shledalo zapojení do komerčních nenáboženských aktivit jako porušení jejich stanov. Po rozhodnutí soudu vláda své obvinění následně stáhla a na příkaz soudu uhradila církvi výdaje soudního řízení.

V říjnu 2002 pak rozhodl Spolkový pracovní soud, že členové personálu pracující v Scientologické církvi jsou motivováni idealistickými a duchovními cíli. Soud při svém rozhodnutí vycházel z mezního rozhodnutí německého Federálního správního soudu z roku 1997, který shledal, že scientologické náboženské praktiky jsou zaměřeny na duchovní přínos a slouží náboženským cílům.

V říjnu 2002 vynesl precedenční rozhodnutí také německý Federální daňový soud v Kolíně, že dvě společnosti Scientologické církve s centrálami v Los Angeles jsou v Německu osvobozeny od daní. Proti tomuto rozhodnutí se již vláda neodvolala. Soud určil, že tyto organizace splňují podmínky dané Dohodou o dani z příjmu mezi Spojenými státy a Německem, čímž zvrátil zamítnutí žádosti těchto organizací na osvobození od daní německým Federálním daňovým úřadem z května 1996.

Na základě tohoto soudního rozhodnutí vydal v lednu 2003 německý Federální daňový úřad: 1) výnos potvrzující osvobození od daní pro Scientology Missions International (Mezinárodní ústředí scientologických misí), a to co se týče licenčních poplatků plynoucích SMI od scientologických misí v Karlsruhe, Ulmu, Wiesbadenu a Göppingenu; a 2) výnos udělující osvobození od daní pro Mezinárodní scientologickou církev (CSI), mateřskou církev scientologického náboženství, a to co se týče licenčních poplatků, které jí odvádí devět organizací Scientologické církve v Německu.

Dne 23. března 2004 obdržela Scientologická církev v Düsseldorfu od Krajského soudu Düsseldorf oficiální registraci jako idealistická společnost (spolek). V červnu 2004 rozhodl státní odvolací správní soud v Hamburku, že diskriminační postupy, které použila vůči jisté scientoložce hamburská samospráva, představovaly zásah do práva na náboženskou svobodu, které je chráněno článkem 4 německé ústavy. Toto rozhodnutí soudu jasně potvrzuje náboženská práva členů Scientologické církve: „Bylo zjištěno, že žalobkyně svou osobní, vlastní, náboženskou nebo filozofickou víru vyznává nejen sama pro sebe, nýbrž ji také sdílí v komunitě s ostatními, a proto jí náleží ochrana dle článku 4 [svoboda náboženství nebo víry] ústavy.“


* „Bona fide“ znamená v dobré víře. Termín používaný především v otázkách postavení náboženských společností a státu. Pokud je tedy Scientologická církev přijímána jako náboženství „bona fide“, předpokládá se, že vznikla skutečně jako náboženská aktivita, že vznikla s dobrými úmysly, poctivě.


Kopie uznání:

Uznání Scientologie - Německo